Směju se suchým žlutým růžím

Teď když jsi konečně vzal roha
je mi, musím se přiznat dobře.
Pod oknem se šikují zástupy imaginárních milenců
a já mám co dělat, abych nebyla vidět.

Schovávám se za umělý podzimní kytky.

Někdo začal psát milostný dopis,
jsou to jen písmena,
rozsypaný gruzínský čaj.
Možná z těch slov urvu i něco málo pro sebe.

Vyhazuji žlutý chryzantémy.

Mám dokonale vyčištěnou hlavu,
začíná to nabírat nový směr,
přemýšlím dokonce o buddhismu,
hluboce si uvědomuji svoji žádostivost.

Miluju žlutý růže.

V posteli si zapomněl kus sebe,
začínají orgie o jednom dějství,
diváci pomalu zaplnili první řadu,
poznávám neznámé tváře.

Směju se suchým žlutým růžím.