Provazochodec

Jsem provazochodec.
Balanuji na tenkém lanku nataženém nad hlubokou propastí, která nemá dna. Jen temnota leží pode mnou.
Stačí jen krůček, a je po všem.

Od smrti mě dělí padesát centimetrů, když stojím na přechodu a kolem projíždí auto.
Pár tabletek navíc, když zapíjím léky.
Jediná kapička jedu,
nebo pár minut ve studené vodě.

Pár gramů olova a jediný pohyb prstu,
jediný krok, když stojím nad srází.
Tenká čepel z ocele nebo jehla injekční stříkačky.
Stačilo by přelézt zábradlí rozhledny
a vrhnout se do náruče věčnosti.
Ta trocha krve v mých žilách je rychleji dřív než se naděješ; a život a smrt rozděluje jen tenké lanko nad propastí.
Vždycky jsem ráda stála příliš blízko metru přijíždějícímu do stanice.

Miláčku, jsem křehčí, než si myslíš.
Stejně jako ty sám.