Konečná

Jak divoká kobyla
zběsile běžící
jak tiše se rouhající
pokorní věřící

Hrabeš na dno sil
dáváš si do těla
mícháš obsah žil
s práškem anděla

S parou jak bejk
a rytmem seňority
necháváš city bejt
srdce schováš do ulity

Se strachem zaječím
dereš ven ego
stát se už něčím
skládat básně jak lego

Život ti utiká
jen práce a stresy
myšlenka uniká
skrz prázdný prsty

Kruhy pod očima
prázdnejma rukama obrazy
vzdušnejma zámkama
tě osud dorazí