Vykřičená ulice

Námořníci pějí popěvky
v Hamburku i Madridu,
že jsou všude stejné d....
od Hany až po Lídu.

Když zakotví v Amsterdamu,
ztratí se v tom davu,
všichni mají je za dámu
z šlechtického stavu.

"Jó, jó, moře, loď,
nepřemýšlej dlouho,
korunou si hoď."

Jsi-li ženou podvedenou,
zbal muži jeho krabice,
vždyť jeho oblíbenou směnou
byla vykřičená ulice.

Která žena nezatouží
absolvovat vdavky,
i v té dálce, za tou louží,
lákají bez přestávky.

"Jó, jó, moře, loď,
nepřemýšlej dlouho
a bez váhání skoč."

Neobviňuj, neodsuzuj,
nastav si své hranice,
lásku v druhých vzbuzuj,
než zastihne tě márnice.

Žen s pošrámanou pověstí
je stovky ba i tisíce,
jsem ráda, že mě naštěstí
nemusí živit ulice.

"Jó, jó, moře, loď,
miluj svého muže
a potomky mu roď."

Ne všechny ženy jsou
slaboduché slepice,
a přesto taky unesou,
přísávky i jepice.

Moře je láska, cestou je loď,
má milá nesmutni, neplakej,
raději za druhými choď,
jen probůh nikdy neskákej.

"Jó, jó, moře, loď,
dnes za východu měsíce
mě přes palubu shoď."