Adventní

Byla jsem krmit kachničky
pod starým mostem
/ještě z doby gotiky/
Topily se bříšky nahoru
A všechny hvězdy spadly do řeky
Plakaly
A po nebi pluli andělé

Jeden mě oslovil
„Proč vyhýbáš se lidem?“
Jdu životem, dívám se do očí,
je hodně zloby, zlosti, nespravedlnosti.
Kdo dnes zapálí druhou svíčku
v kruhu rodiny, se svými ratolestmi
a tiše řekne jsme zase všichni spolu?

Obchody přetékají dárky
reklamujeme svoje děti
a naše vlastní si kupujeme
Uprostřed jablka se rodí kříž
Hvězdičky stoupají zpátky k nebi

„Dej lidem šanci, a ještě další.
Otevři srdce své a miluj. Nic za to nečekej.
A já ti slibuji, že život bude krásný.“

Přeji všem krásný Advent.