Tatínku ...
Tatínku ...
Na té trati už vlak dávno nejezdí,
zbyly jen pražce a vzpomínky.
Dříve tam stávalo malé nádraží,
na něm nás čekaly maminky.
V létě mi zavoní květy akátů,
písnička bolí až k ramenům.
Akáty bílé, co jste mi provedly,
že pláču tiše, jen vzpomenu.
Tatínku, tak ráda bych tě potkala,
na tom nádraží, co už není.
Chybíš mi nyní, a já tak doufala,
že smířím se. Že čas to změní.
zbyly jen pražce a vzpomínky.
Dříve tam stávalo malé nádraží,
na něm nás čekaly maminky.
V létě mi zavoní květy akátů,
písnička bolí až k ramenům.
Akáty bílé, co jste mi provedly,
že pláču tiše, jen vzpomenu.
Tatínku, tak ráda bych tě potkala,
na tom nádraží, co už není.
Chybíš mi nyní, a já tak doufala,
že smířím se. Že čas to změní.
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
znám to.. v sobě se zdravíme a máme.. čas někdy nepomáhá, ale cit zůstává, někde v nekonečnu... st
09.12.2009 19:57:00 | zelená víla