Zasněná

Do života jí zasáhl nejvíc,
ať už to bylo chtíc či nechtíc.
Každou noc se ve snu na obláčku vznáší
a vše zdá se býti tak nějak snažší
a daleko krásnější,
a kdyby jen to,
ale také šťastnější.
V jejích snech se dějí zázraky,
tam někde vysoko nad mraky,
kde probouzí se řada dávno mrtvých vzpomínek,
ale čas letí a v dáli už je slyšet tikot hodinek.
Čas je neúprosný a minulost se nevrátí,
jen do její mysli vždy na pár vteřin zavítá,
ale poté zazní sbohem a vše se vytratí
a náhle zvoní budík a příchod hlásí realita.
Štěstí se nehledá snáz,ale jednou se přijde ohřát,
i když rozum tomu příliš nevěří,
srdce stále bije v naději,že má se tomu tak stát,
i člověk,jehož kapsa oplývá jen 5 haléři,
může jednou štěstí shledati...