Zmatení

Zmatení


Mysl plnou představ mám,
na sebe se však nedívám.
Smutek by byl vidět,
a já bych se měl stydět.
Očí mám zalité smutkem,
srdce mi tluče krokem.
Myslím na všechny moje ztráty,
o cenu života hraji karty.
Prohraji nevadí mi to,
mám pocit, že už neuhraji to.
Píšu slova na papír a čekám v úlevu,
kdy pocity mé budou mít odlevu.
Nic se neděje, kůže mi už nehřeje,
čekám v zázrak naděje.
Věřím v lásku, věřím v nadějí,
nevěřím v sebe, nevěřím a život.
Čekám na ten zázrak až přijde,
doufám, že už neodejde.
Chytnu ho a přivážu k sobě,
chci ho poznat chtivě.
Věřím, že ho poznám,
věřím v jeho význam.
Až ke mně přijde budu šťasten,
a nebudu nadále zmaten.