Samota
Samota
oddaně ke mně vzhlíží
vleču jí za sebou
stále se za mnou plíží
ať je mi jakkoliv
třeba mně loupe v kříži
na paty šlape mi
přetěžkou zemskou tíží.
Nahlíží do oken
u dveří laškovně
se kroutí
a když jí vyženu
prolézá všechny kouty.
Nohy má pajdavé
nikdy nezahálí
a když se nedívám
tak v peřinách se válí.
V patách jí stále mám
nezvanou společnici
její jméno dobře znám
sedá mi po pravici
SAMOTA
občas si se mnou kávu dá
a tvrdí, že je přítelkyně má.
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Další věc, která se za tebou vleče, mění své tvary
a odstíny. Není to i stín? Taktéž je pokaždé s tebou,
jen ho nevnímáš.
15.12.2009 13:14:00 | jehlaspichlas
samota je šedý závoj
co ovinul
a v pohybu brání
někdy přímo k uzoufání...
ST
14.12.2009 08:43:00 | Mbonita
...občas si se mnou kávu dá
a tvrdí, že je přítelkyně má. - to je jenom její lest... samotá, někdy tak zlá, vlezlá...
Vím, že někdy je lepší být sám, třebas v naprostém tichu, bez nikoho a třebas jen tak... ale nikdá se nic nevyrovná temu, že mít vedle sebe někoho, s kým alespoň si vyměníš pohled, úsměv, či maličké gesto... ST! za Tvé dobře čtivé, lehce zamyšlenkové dílko.
13.12.2009 07:49:00 | NikitaNikaT.
Někdy je samota potřebná, ale jakmile se přilepí, tak je to potvora otravná.
12.12.2009 23:21:00 | Psavec
Nedej se..samota dokáže být zlá..přesně jak si to vystihla ve svém dílku..povedlo se ti =)
12.12.2009 22:32:00 | Giginka