Na blankyt z oblohy,
co přijde na nohy,
chtěl bych si sáhnout
prost dalších závazků,
sám, nebo ve svazku,
tkalounek stáhnout...
Přicházím bez šály...
Nevíš, zda ošálím
touhu tvou vábnou...
Ne, nejsem oplzlý,
jen na kost promrzlý
a údy slábnou.
21.12.2009 18:06:00 | Špáďa
..........Tak kdybys nic nenapsala jen třeba tu poslední sloku , tak pro mě by to úplně stačilo .
Mně se moc líbí ta závěrečná sloka a ona mě úplně dostala . Jinak jako celek je to také moc krásné . Jirka
21.12.2009 11:29:00 | kavec
nebe zklidnilo, štětec zlenivěl
jen kabát třpytu, z něhož límec čněl
se šálou uzavírá sázku
na nevinnost, psanou na podvazku
***
Jiří senior
16.12.2009 20:29:00 | j.c.
Divil jsem se, proč začalo neplánovaně sněžit - a ono je nebe rozpárané štětcem... Až jaro ho paprsky slunce zašije. Supermrkev s kulichem :o))
16.12.2009 12:53:00 | mírně kousavý králík
Po rozžhaveném uhlí sebepoznání,to se ti fakt povedlo.Píši ti jedničku do svého deníčku.
16.12.2009 10:22:00 | Íá
Když starý rabín umíral, vzkázal svým synům: Přijďte, odkáži vám to nejcenější, co mám. Synové se vrátili do rodného domu. Rabín se pozvedl z posledních sil na lůžku a řekl svým synům: "Všechno - je jinak!"
A umřel.
Skromně doplním starého rabína: "Všechno je jinak!"
16.12.2009 02:37:00 | Zasr. romantik
najít sám sebe..to je asi to nejdůležitější..co pro sebe může člověk udělat..:o)
14.12.2009 09:54:00 | Agniezka