Zlomené stromy

Zlomené stromy
Leží uprostřed cest
Z napadaného listí.
Opuštěné domy
Stojí na okrajích měst,
Prázdnotou to v nich jiskří.

Vyryté obrázky
Uprostřed skály dávno vybledly
A kulaté oblázky
Zmizely spolu s přívaly vody.

Kroužíme ve vzduchu,
Jsme pomatenci z nadějí
Uprostřed výbuchu.

Slova se vytrácejí
A zůstávají prázdná až plná
S otazníky i vykřičníky
A tisíci tečkami na konci.
Ta slova, neznamenající nic.
Vdova, co ztratila svůj míč
Na hraní, tiše pláče v zákoutí
A na hrobu místo kytek jen seschlé proutí

Svatební košile plovoucí v zemi,
Kde každý první i druhý je němý,
Aby nemohl prozradit tajemství,
Které sám vlastně neví.

Tak pojďme, nasedneme na loď
A odplujeme na svých nadějích,
Tam kam nikdy nebudeme patřit
Slyšíš? Pojď, jen pojď,
Neumírej v náručích jejich,
Čeká na nás věčný svit,
Na konci ráje zatracení.