Kdo jsi

Proč nám hlavu pleteš?
Vždyť nic jsme ti neudělali
a pak - to ty vždycky
nám do tváře
bezcitně vmeteš
to co zrovna nechceme slyšet.
Rád nás raníš, že?

Kdo to vlastně jsi,
Osude?
Ani nejde mi to z úst.
O..sude.
Zamotal´s to.

Vždyť ty
sám se v tom plácáš
a dávno jsi zapomněl,
co vůbec máš dělat.

Já ti to povím:
,,Pusť nás!“
Nechceme žít podle tebe!
Bezcitný surovče!

Jen tak - na nebe
jsi maloval naše životy
a pak konečně pršelo.
Ale ten déšť to nesmyl.
Zůstalo to tam.

Ani žár sluneční to nespálil.
Ani mráz to neseškrábal.
Už to tam zůstane.
Na vždycky.

A kdo teda jsi?
A kde jsi?
Potřebuju s tebou mluvit,
i když ty nechceš.