Zpověď

Ležím u tvých nohou
hladový a špinavý.
Ptáci do mě klovou,
žít dál už mě nebaví.

Jsem pro teebe jen rohožka,
co dávno hezká není.
Zub času mě poznamenal,
co můžeš na mě měníš.

Já myslel si že neměním se,
vše zdálo se mi krásné.
Když kamarádi odešli,
mělo mě to býti jasné.

Že změnil jsem se celý,
nešlo v zrcadle vidět.
Co zbylo ze mě nevím,
bojím se a mám se za co stydět.

Pro tebe já zahodil vše,
co zdálo se mi krásné.
Zanevřel na kamarády,
zahodil své vášně.

Tak co po mě chceš ještě víc?
Ty máš všechno, já už vůbec nic.
Víc dát už ti neumím,
přetekl můj pohár, zbyl jen blín.