DVA V JEDNOM

Pomalu slunce rukou zastíním
a vytvořím si vlastní zatmění.

Zastiň, ale napořád.


Proletím tajemným vesmírem
až na vysněný konec.

No, už se snad nevracej.


A nebo se jen tak
k tažním ptákům připojím.

A pod váma hejno pytláků.


Osedlám si čas
a opratěmi přibrzdím.

Bičem ho švihnu a poběží.





Poručim černým mrakům
ať kyselinu dolu pustí.

Vyjdu ven a nechám tě křičet bolestí.


Zapálim les, kam tak rád chodíš
miluju řeč plamene.

Umožním ti vést s ním dialog.


Zmlátim svojí manželku
aby tě nenáviděla.

Už podal jsem žádost o rozvod.


Tvého psychiatra přesvědčim
že odešel sem na vždy.

Pak já budu chvíli tebou.





Snad zkrotím svůj vnitřní hlas
a stanu se navždy jedním-
-tím lepším já!