Karanténa utopie

Kostižerné noci
dětské naivity
kradou (nám) výjmečnost
utopické individuality.
Nejde o hmotné poměry
ani pilíř mentality,
záleží na síle..
..síle našich snů.

Tolik nevyřčených přání
z dob vyřezávaných kolíbek.
Kluk, co se v dospělosti k jiné uklání
pro (kdysi) tvůj věnovaný polibek.

Kradená výjmečnost pošetilých snů,
co ničí nám dny svou podstatou.
Kreslíme prstem po obloze
neuchopitelnou jedinečnost
malichernosti dnů.

Jak den a noc se mění
z bílé černá se stává,
zaháníme naše snění
do nevědomých sfér.

Stávají se z nás důchodci
na alchymii a TV závislí
a kde jsou ty noci,
co nevyslovená přání kreslí
do oblohy nad sebou
ne pro význam, ani památku,
ale kouzlo okamžiku,
kdy radost z mládí nám udává
nepatrnou vyhlídku
do dalších sil našich snů.
--------------------------------------------------------