Strach

Začínám mít pocit, že nikdy nepotkám člověka,
který by mě chápal.
Začínám se bát, že nikdy nepotkám člověka,
který by po tom, co chci,
nepátral.
Aby nevymýšlel hlouposti.
Aby byl milý
a zároveň mu z očí jiskřila vypočítavost.
Aby byl smělý
a jeho předností byla originalita a vynalézavost.
Abych se s ním uměla smát,
abych si s ním uměla zoufat.
Abychom se uměli s hravostí prát
a přesto mohla bych v pohlazení doufat.
Pohladil by.
To by bylo krásné a roztomilé.
Proč tomu tak není?
Víš co?
Radši zůstaneme u sladkého snění.
A budeme si myslet, že přijde den
a my všichni tu svou spřízněnou duši naleznem.