Šeptání do...

Šeptám do sněhu ta svá tajná přání,
totiž nechci slyšet ty obavy a strach,
co vysmívá se mi bez přestání,
neumím si totiž žít s ním zakázat.

Šeptám do větru, aby nikdo neplakal,
aby všichni objímali se, v náručích si leželi,
aby Ježíšek všechno zlé ze světa odlákal,
ochraň nás tu všechny, milý příteli.

Snad tomu zabrání ten vánoční čas,
aby ostrými slovy neubližovali jsme si,
aby poslouchali jsme svůj vnitřní hlas
a nepodléhali té bezedné smuteční depresi.

Prosím, ať nikdo tu nezůstane sám,
snad ještě umíme rozdat lásku, radost,
co bude v mých silách tak já ji dám,
totiž to taková obrovská vzácnost.

Snad zbylo tu ještě něco krásného,
za co stojí druhému podat hřejivou dlaň,
i kdyby to bylo jen něco jednostranného,
dobré skutky nepotřebují žádnou daň.

Poděkujme osudu, že tu můžeme být takhle šťastní,
od srdce usmívat se při rozsvícené borovici,
tak nádherné chvíle, chvíle prazvláštní,
kouzelné Vánoce, já Vám chtěla říci.