..excessus..

..excessus..

Anotace: Hlava mi může prasknout všemožnými zmatenými myšlenkami, prostě musím psát i o tom...(mé nejlepší kamarádce zemřela včera maminka - nečekaně, prapodivně a o to bolestněji, oč k ní měla blíž!)

Sbírka: ..noční předUsínání..

Smrt jediná je definitivní!
Když už se rozhodne, tak si to nerozmyslí.
Častokrát varuje, než objeví se tady
Častokrát přepadá ty, co k ní stojí zády…

Smrt život vždycky ovlivní!
Když už nás navštíví, tak nelze vyhnat z mysli.
Reálná skutečnost z života do zahrady
Sytí se kdykoli, ač neumírá hlady…

Smrt v emocích je pasivní!
Když už nás pohladí, tak je to jako příslib.
Archaický faktismus, s níž nevíme si rady
Jistota času dní nehrajíc na rošády…
Autor šuměnka, 29.12.2009
Přečteno 479x
Tipy 29
Poslední tipující: susana načeva, enigman, Bíša, Dedillope, harmony, bejbyyyy, Mbonita, Psavec, hašlerka, j.c., ...
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

nic není definitivní...

04.01.2010 11:48:00 | enigman

líbí

Skvělé verše!

30.12.2009 22:19:00 | Bíša

líbí

beze slov ST!!!

30.12.2009 13:21:00 | harmony

líbí

smrt je žena
vím
a já sama se jí nebojím
jen své blízké nechci ji dát
snažím se jí odpírat vstup
i když vím
že je jediným faktem
spravedlivým

znám ten pocit bezmoci,když přicházíme o blízkého člověka
tohle je báseň,kterou jsem napsala když mi umíral tatínek

Zoufalá
Umírá mi srdce u nemocniční postele.
Bezhlasé rty šeptají...ne..ne...ne.

Oči vypálené slzami hledí
do tváře spícího anděla.

Dlaň svírá druhou,
když vlákno bezmoci ovíjí mě a
já vím, že mi odcházíš.

Hladím tvou duši.J

30.12.2009 08:43:00 | Mbonita

líbí

Zamilovaná smrt
I já mám právo k milování,
můj krok se vznáší tiše, lehce
ty neznáš mě, nevnímáš ani,
jak stuha vlaji na kolébce

I soucit znám, ten skrývám v plášti,
prožitých strastí trhám sítě,
již obejmi mě, bez vší zášti
mám hrůzy tvář, však miluji tě

Tak nevinný jen spáchán hřích
polibek chladu, pár něžných gest
v zápasu šancí prohraných
Pak prázdnota, nesevřená pěst

Až později ti řeknu více
při dechu z úsměvu co vane
teď poklekni u zpovědnice,
smrti svěř se...(zamilované)
===
Jiří senior

29.12.2009 17:51:00 | j.c.

líbí

Život se opravdu někdy krutě zachová
a ptát se proč???
Na to není odpověď,jen slzy...

29.12.2009 14:35:00 | Květka Š.

líbí

Smrt přichází k nám nevítána
když ubírá se po svých cestách
nepřichází sama.
Smutek je věrným společníkem
slzy, pláč, … a taky bolest srdce
stažené pevným lýkem.
Je lakomá a krutá
nic nevrátí, co vzala
kosa,
…co drží její ruka…
:-(

29.12.2009 14:00:00 | Buližník

líbí

zemře-li někdo blízký, je to těžké vždycky, ať je to náhlé, nebo obávané ...

29.12.2009 13:40:00 | nejsembásník

líbí

Moc dobře vím, co Tvá kamarádka prožívá. Taky už tři roky maminku nemám, zemřela mi v náruči.... bolí to do dneška.

29.12.2009 13:23:00 | labuť

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel