Jizvy

Jizvy po těle
vzpomínky z války
přemítám nesměle
ty roky zpátky.

Chladné pohledy
přátel z fotek
skrz krev z palety
blyštících kulek.
Skrz strach
a pocit provinění,
že jsem vrah
ač z donucení.
Že zabil jsem,
abych přežil – ale přece!
Že tím hlasem,
co mě děsil – bylo vlastní srdce!