Rozhodnutí

Jedu prázdnou silnicí, oči oslepené hledají klid v neprůhledných brýlých,
reproduktor šumí neznámou melodii a mozek zvrací myšlenky jak na běžícím pásu.
Jak malé dítě strádám pro hračku,kterou jsem nikdy neměla,
jako stařena dívám se na hračky, které se mi nabízí.
Bezhlavě řítím se vpřed, brzda je jen bezvýznamnou pákou ve všem tom soukolí...
v bezpečném voze pouštím se na nebezpečnou cestu
vystupovat nehodlám, nenuťte mne.

S pohodlím vnitřních airbagů odolám nárazům zvenčí,
klimačka srazí slova mrazivá...
údolí proletím, stoupám výš a výš
nadhled se blíží, horizont je na dosah.
Zvyšuji rychlost, ale než dorazím na okraj, slunce zapadne.
Vše jsem nechala za sebou, ta cesta byla cíl.