Holubice

V obležení panelového vězení,
snila holubice křehká.
Na nohou upoutané kamení,
Však duše byla lehká.

V úniku zlomila si křídla,
a duha nebyla barevná,
ve snu se marně vzhlídla.
Zbyla šedá noc nezpěvná.

Draví supi krouží,
nad polomrtvým tělem.
Holubice touží,
Po hrdinovi smělém.

Nepřichází však,
ona nedoufá již více,
vyrostl dravý pták,
z duše holubice.

Zlomená křidla schovala
za orlí perutě,
lepší je být za vazala,
ve svém životě.