Se zimním nebem nad hlavou...

To jsme to dopracovali
být bezdomovcem ve vlastním městě
tudy jsem chodil každý den do práce
a tadyhle tě držel za ruku
byl jsem král

toužil jsem tě dlouze políbit
ale nikdy se mi nepovedlo
ti vsunout jazyk do úst

mělas jiné představy
a udělalas dobře

stějně na tebe nemohu zapomenout

Pamatuji na doby naši revolty
byli jsme si tak jistí
a suverenitu jsme mohli rozdávat
a nešetřili jsme se
jó nešetřili

to ještě tekoucí voda byla samozřejmost
a teplo
bože teplo a sucho

Teď abychom se chystali na to poslední
ti šťastnější se už dávno rozběhli proti autobusu
a my se tu ještě dusíme
zmrzlí na kost