Není cesty zpět

Nádherou dětských her
život bral správný směr
ve větvích radosti
prostý všech starostí.

Krok za krokem míjel čas
hlasem hodin, někde v nás
s příchutí ozvěn naplnění
počátky světa pochopení
a z našich strohých vět
už není cesty zpět.

V podřepu i pokleku
střihem skvělých obleků
žádná vstřícnost rozdílu
břitká přímost azylu
na jevišti svět
najdeš cestu zpět?

Křehkost jarních pavučin
měkký červánkový stín
silou rozumu Ti věští
stojíš hrdě, v tomto dešti
láskou prve okouzlený
mladý, šťastně vyslyšený.

Jako lodě v bouři moří
radostí, co v srdci hoří
v žilách vínem věků
rozumní, až k vzteku
snad to někdo změní
vždyť zpět již cesty není.