Naše životy

Naše životy

Anotace: Quo vadis...

Naše životy, truchlivé jak pláč
šel včera Zlínem mladý rváč
venku sněžilo, nad monstrancemi barů
vzduch byl vlhký, neboť chýlilo se k jaru
bylo zde však něco hrozného, co tíží
slepota, v níž marnivost se shlíží.

Naše životy, bludné jako kruh
měsíce, roky, roste dluh
jsa třeskem probudit i stíny
v pádech na zem z udusané hlíny
bylo zde však něco horšího, co tíží
prázdnota, v níž chamtivost se shlíží.

Naše životy, strmé jako horská dráha
mnozí v něm našli svého vraha
možná víc, rváč však probouzí se ze sna
dvaatřicet let, nic nepochopil a nic nezná
bylo zde však něco nezvratné, co tíží
bohatství, v němž ubohost se shlíží.

Již dávno humor kamsi utek
kdo za to může, cítí smutek
jako matka, která porodila dítě
jako rybář, co vytáhl jen sítě
jako Bůh, co tvoří ze snů slova
Bůh, ten odpustí nám vše a znova
jsme herci, na Zemi jen hosty
pro sebe krásná jména, nové posty
spojit se s ďáblem, pálit mosty
láska a přátelství, ztratily krásu
peníze nemáš, tak táhni k ďasu
vize všeho, co nás štve a škrtí
vize, trapnost života i smrti.

Život se zpátky nevrací
a kdo má paměť, hned se pozvrací
jako beznaděj a blesky hromů
bez světel, uvnitř prázdných domů
stíny jakoby jen rváče
nezažehnou žádné vypínače
tak vstaň a zkus žít skromně
vstaň a padni, hlouběji než prvně
vidíš, už předběhli tě záhy
soudci, trestajíce milence a vrahy
a šťastný trouba, milovníček rulety
vyhrál titul, titul vyděděnce planety.

Tisíce slov padlo do prostoru,
jen Shakespeare popsal bolest vzdoru
tisíce vědců hledá " více "
v obrazech noční Večernice
tisíce duší hledá lásku snovou
jen jedna Katku Majerovou.

Naše životy, těšivé jak smích
zůstali jsme sami, nad stránkami knih
vidíme náhle, v čirém stesku tona
lásku, musela to býti ona
venku sněží, nad monstrancemi barů
vzduch je vlhký, neboť blíží se zas k jaru
byla to vidina, či krutá pravda jiná
pravda nebo jenom výčitky a vina
jako refrén stejný tón
po špičkách až na balkon
kolem lesknoucí se světla v dáli
lidé ve svých postelích již spali
zůstalo zde cosi, co čas nezmění
samota, práznota, trápení.
Autor duska.pampeliska, 03.01.2010
Přečteno 564x
Tipy 13
Poslední tipující: Holis, pamp_elka, Psavec, Agniezka, danav, labuť, F.i.L
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (2x)

Komentáře
líbí

....no, tak jsem si to nakonec poslala do sbírky. Kvůli jakémusi vystižení Zlína a kvůli Katce Majerový...

04.01.2010 11:41:00 | pamp_elka

líbí

...ale tohle se mně líbí:
tisíce duší hledá lásku snovou
jen jedna Katku Majerovou

04.01.2010 11:30:00 | pamp_elka

líbí

:) Zlín byl vždycky namyšlená prdel plná snobů... :) Ne, že by byli špatní -- oni jsou v podstatě hodní, venkovsky hodní.... jen si myslej, že se musej na konci světa mezi trnkama tvářit, že jsou v kadiláku na broudveji

04.01.2010 11:29:00 | pamp_elka

líbí

pěkné dílko..dýchla na mne nostalgie..

03.01.2010 10:14:00 | Agniezka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel