Himaláje

Himaláje

Přes cestu vyrostly ti mohutné Himaláje,
určitě nejsi jediná, kdo před sebou má je,
za temné noci zdají se být možná vyšší,
tmavé stíny v mysli odhodlání tvé rychle tiší.

Na skřipec natahuje tě mučivá paní nejistota,
nadějemi šetří po vzoru lakomého Skota.
Lidstvo vždy toužilo příkré vrcholy zdolávat,
však jen hrstka statečných umí se za žádnou cenu nevzdávat.

Zabodni cepín do hory plné těžkých balvanů,
Rolling Stones zaduní - osud tvůj visí na lanu.
Na druhém konci pevná ruka tě jistí,
neboj se - nečekej, až pozdě to zjistíš.

Démanty noci hlídkují na nekonečné obloze,
na dlani tvé achát odráží paprsky k nebeské výloze.
Oheň, voda, vítr rozpustí časem nejtvrdší žuly,
naděje blikne v dlouhém tunelu - radost násobí a smutek půlí…