Vášeň

Z pod roztrhnuté košilky,
ramínko tvého těla,
jen po očku dívá se na svět,
láká k pohlazení, ke hříchu.

Několik málo černých krajek,
na hebké kůži hřeje,
poodhrnout tím závoj,
závoj tvého tajemství.

Dvě duhově hnědé oči,
s jazykem na rtech si hrají,
laškují s bělostnými zuby,
dávají v šanci své tajné touhy.

Z pod roztrhnuté košilky,
přesně tam, pod ňadry,
tvé srdce z těla do světa se dere,
k princi, k polibku tvých snů.