Váhy života

Slepý básník na život skládá ódy
Usmívá se,slzy vyšly z módy
Jak může?
Jak může nevidět ten svět
Nevědět, že za jeho kulisami skrýva se jed

Hluchý tlumočník,celé dny mlčí
Zády k oknu sedí,netuší,že prší
Neslyší válečné bubny,křik davu v ulicích
Tříštící porcelán,co byl urovnán v policích

Němý řečník připravenu k přednesu má mírovou smlouvu
Jeho mlčení však započalo zhoubu
Kde má svůj hlas,kde má svou chloubu
S rudými puntíky,svou poslední pojídá houbu

Otvírá oči,okamžik na to brečí
Nadechuje se a střídavě křičí
To malé právě přišlo na tento svět
Promiň dítě,kéž bylo by pro tebe cesty zpět,
Smůla,jednoho dne z tebe bude žoldácký zvěd

Pár zelených drahokamů,její oči
Mladá dívka,krásná,nikdy už štěstím si neposkočí
Upoutána je teď v kolečkovém křesle
Snad proto se tváří tak zklesle
Na vrcholku skály se rozjíždí,vstříc nebi,letí
Zoufalá matka dvou malých dětí

Prach jsi a v prach se obrátíš
Svůj osud můžeš prodloužit,nikdy ho však nezvrátíš
Různí lidé,různé charaktery
Volí cesty,jdou všemi možnými směry
Někteří bojují,jiní to vzdají
Na konci cesty všichni smrt mají
Tak proč chodit oklikou,kolem horké kaše
Proč vlastně bojovat za životy naše?

Zatímco někteří cestu k cíli jdou s úsměvem šnečími kroky
Zbývají před nimi dlouhé roky
Velká množina s vojenskou silou
Stejně cestu nás všech brzy zkrátí
Jako důsledek naše Zem svou soudržnost ztratí