Mrtvá láskou...

Prej mám být rozumná.
Říkají gesta výmluvná.
Proč já?
Proč ty?
Proč ne my?

Žít z rozumu chceš.
Lásku snad nechápeš?
Pláču celý den i noc.
Snad nechci tak moc.

Už si to jednou dokázal.
Od rodiny se odvázal.
Necháš si život linkovat.
Od fůrie budoucnost malovat.

Ze strachu že nebudeme mít kde žít.
Ty nechceš semnou být.
Bojíš se že mě stáhneš ke dnu.
Bojíš se že tě tam nechám a zdrhnu.
Nikdy ne lásko.
Budu se za Tebe bít.
Ať spolu můžeme žít.

Lásky v slzách kanou na polštář.
Je ze mě samotář.
Čekám pořád dokola.
Já chodící mrtvola.

Bez tebe mě nebaví žít.
Nemůžu jíst ani pít.
Zatímco necháš se ovládat.
Já budu se rozkládat.

Tiše doma čekat na tvé zavolání.
Zda přijde trocha smilování.
Ze všech stran na mě křičí.
Vaše láska má život jepiččí.

Já nechci být první ani druhá.
To radši budu tuhá.
Chtěla bych být tvou jedinou.
Holkou nevinou.
Snad doma nám to prominou.

Já vím ty se máš ženit.
Podle tvé matky.
Jak ve starověku plánuje výhodné sňatky.
Ve všem tak plaveš.
Po štěstí nám šlapeš.

Bojím se bojím že tohle neustojím.
Miluji tě moc.
Tak dobrou noc.