Tajemství

Z posledních sil šmátrám dlaní do ticha. Abych ve tmě našla Tvoje rty, co mě léčí.
Znavená a neveselá usmívám se zabořená do Tvého hrudníku, co svou hebkostí zlehka předčí samet. Bez síly a energie, pevně svírám Tvoje vlasy, co svou vůní omamnou ovinuly moje smysly..…blouzním……
……….sním………
Pronikajíc do Tvých hlubin, k sobě si Tě vinu,
pevně,
spi malá,
tady Tě nikdo neukradne….jen klidně spi…
A ráno zas obě…budem se prát dál…
…..jako zlatovlasý děda vševěda…
……..přes den budeme se rvát, abychom večer mohly svoji slabost sobě do teplých náručí odevzdat…
…..a nikdo se to nedozví....máme spolu tajemství….
……………….jen Naše……………………