Sketa králem

Námět: Jak mohou lidé zbabělí a nečestní sloužit knížeti? Vždyť takoví se třesou strachem, zda budou schopni úřad vykonávat. Ve chvíli, kdy úřad dostanou, začnou se třást strachem, aby o něj nepřišli. Třesou-li se strachem, aby o úřad nepřišli, není nic čeho by nebyli schopni, aby si úřad udrželi.
/Konfucius/

Byl člen královské armády
a nikdy neměl strach.
Šel vždy se štěstím za zády,
satan byl jeho brach.

On klidně střílel do dětí
a nestyděl se trošku,
když krev z těch jeho obětí
mu skrápla na výložku.

Když přišla válka nezvaná
potichu jako myš,
ty nepoznal bys tyrana,
jak rychle hledá skrýš.

Že on se vlastně nebojí,
když v nepřítele se jde,
vítězství připil po boji,
-kdy na mrtvých nesejde.

Bitva za bitvou minula
a pušky žrala rez,
vůně prachu se linula,
nejvíc měl práce kněz.

Když žehnal mrtvým nad hroby,
ať mají pokoj v nebi.
Pan srab jen měnil podoby,
prazvláštní volil škleby.

A hleďme toho vojáka
si zavolal sám král.
Zlé je když z darebáka
se stane generál.

Když člověk s mozkem slepičím
se vrchním vojáků stal,
tak nezdrží se před ničím,
jen aby jím dál zůstal.

Po čase se mu však zdálo,
že může ještě výš.
Totiž generál je málo,
když králem býti smíš.

Když v noci v hradu kulatém
on uspal hlídku tiše,
z lahvičky skryté pod šatem
vlil králi jed do číše.

Druhý den visel na věží
prapor co značí žal.
Na čem asi tak záleží,
když zavražděn byl král?

Lidé pár týdnů truchlili
nad tím, že stalo se zlo,
pak ale krále zvolili
a kdo že zvedá žezlo?

Tak v klidu vraždí nevinné
a boří hradby měst
a neví že ho nemine
pak spravedlivý trest.

Až další sketa na skobu
nechá si v hlavním sále
pověsit jako ozdobu
hlavu tohoto krále

Závěr:

Pak nejásejme nad blahem,
vždyť slavit zde co není.
Jen vystřídá se vrah s vrahem
a nic se tak nezmění.