Zlacený rám v něm poničený obraz
stáří si našlo k němu cestu
visí sám v pokoji
kde dávno není místo pro nevěstu
dlouhé jsou noci
ještě delší dny
přinesli jídlo z jídelny
a však sousto od úst padá
na stole leží kniha
i k ní se šero dralo
snad je tam pět či deset let
kdo ví i deset bude málo
krutá jsou rána
kruté večery
hlas není nikde slyšet
přinesli jídlo z jídelny…