Zbytky touhy

špinavá sklenice
zbytky dámských retů na ní
toužím si nejvíce
pohlédnout za ni
na dívku pod dekou
ležící vedle mně
jak měsíc nad řekou
cítím se tajemně
vína pár krůpějí
na stole zbylo
líbám ji potají
na celé tělo
ve vlasech bronzových
zřím touhy zbytky
a snový
střípky
ještě vlhké
je její tělo
doteky lehké
by stále chtělo
však již začíná den
já se probouzím
že byl to jen sen
pak zřím