PRACH

Jsou cesty, stezky, pěšiny
co vybarví sny poutníkům
ti noříc nohy do hlíny
přesto šlapou své unikum

A mnohdy směry ztrácejí
ti unavení tuláci
mošny vždy plné trofejí
z těch cest, z kterých se nevrací

Maj' vrásky plné příběhů
a pár zářezů na holích
co nachytali ze břehů
a nasbírali po polích

Do ošuntělých kabátů
sbírají světa ostudu
a mnoho váží karátů
pastýři vlastních osudů...