Palermo

Ještě jednu kávu, prosím,
říkám vrchnímu cizím jazykem
a on se tváří jako by mi rozuměl

a staví mi na stůl dvě skleničky
a jednu láhev vína a cosi povídá
a rovná při tom unavenou květinu

a čeká na odpověď, připravený
s vývrtkou v ruce odhalit tajemství
ukryté šest roků v lahvi

a já nevím co mám odpovědět
protože dnes se mnou nejsi
a nebudeš ani zítra a ani pozítří

a asi bych z toho měl být smutný
ale nejsem a ukazuji vrchnímu
aby mi nalil bez ochutnání

a přineste mi, prosím, popelník
a tu kávu už nemusíte protože s tebou
lásko už budu celý život.