Spřízněná duše
Spřízněná duše
Že někde se mnou dýcháš stejný vzduch
Jak bych moh zapomenout všechny opijády
Kdy spolu seděli jsme vedle druha druh
Bylas mi přítelem a spřízněnou mi duší
Ve všech těch proměnách co přinášel náš čas
Kolik máš tváří které jenom tuším
Ze kterých po mně někdy běhal mráz
A přesto vždycky byla jsi mi blízká
Jak asi nikdo jiný koho měl jsem rád
A možná víc jsem ztratil než jsem získal…
Co na tom - zůstaň stejná napořád
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
dýchla na mě krásou, láskou a taky zvláštním smutkem...
tak buď vzdán dík za každého úhlavního přítele a přítelkyni...
a každý z nich ať je láskou požehnán... :o) (no jo, brouzdala jsem tvým dílem, bez komentářů, je krásné...)
a v té mé básni se mi líbí jenom ten vrtulník :o) jinak ji s klidem můžu vyhodit...
21.06.2006 17:18:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
To je ale krásné vyznání asi tam někdy bylo i něco víc, ale řečený je to moc krásně:-)
12.01.2006 19:45:00 | grázlík
Je to hezký, napsat svý kamarádce k svátku něco. Už jenom za to, by se mělo dát milión, ale vono to navíc je eště hezký, tekže to máš v kapCe! :-D
25.12.2005 20:29:00 | Králík
moc hezké a upřímné ... člověk by měl být vždy sám sebou, ale názory druhých se nezamítají
17.12.2005 18:50:00 | NikitaNikaT.
Už jsem se lekla, že tvoje kamarádka se jmenuje Mikuláš.Pak mě napadlo podívat se znovu na datum zveřejnění básně:-)
06.12.2005 09:18:00 | Cizinka
taky mám své spřízněné duše..a jednu nejspřízněnější..a chvála buď za ně!!!
nádherné vyznání..kterých není nikdy dost!!
06.12.2005 08:19:00 | šuměnka