Náhlé šílenství

Své strhané tváře,
mlátí do polštáře.
Zoufalost roste,
dělá to po sté.
Úleva mizí.
Štěstí je cizí.
Už nemůže dál.
Kdo by se smál?
Křičí a ječí !
A zlost je větší.
V sobě se pere.
Všechno jí sere.
Tak dál se zmítá,
ztracena lítá....