Divadlo

Tričko s pěti sovičkami
v divadle na bolkóně, vystrkujíce krk
ohromen bujným poprsím přímo pod sebou
uložištěm blaha

herci hráli výborně,
jen scénář stál za hovno
ty sovy měli křídla a musely s nima mávat
aby snížili ten žár

tak pozoroval králíky pochodujíce v dvojstupech
po stropě divadla
jedli krupicovou kaši a dělali kotrmelce ve vzduchoprázdnu
obdivujíce lidskou důstojnost

divadlo je krásné, myslel si
na malém balónku nadnášen okolo dam
tvářících se
jako by měli ve svých dupách zaražené banány

ale netvářili se tak všechny
některé byly úžasné
přál si znát jejich zaměstnání
a zamilovával se do nich

a ta s těmi balóny...
představoval si, jak se s ní koupe...
ó divadlo

po přestávce to stálo opět za hovno
i když herci jeli nadoraz
po stropě tyátru jezdili šimpanzi na koních
a sirkami zapalovali kožichy poletujících psů
ze kterých se stávali vyjící ohnivé koule

každý už čekal na pauzu
bylo jasné že se hraje přesčas
svedčili o tom zvuky vrtících se zadků
a rovněž sov, které odletěli
neznámo kam

a než ulehl
ještě marně vzpomenul
na to co se vlastně stalo