what goes around...

zivot je jako probuzeni
kapka vody pohanena vetrem
na skle


zmena tarifniho pasma
zmena carkovyho kodu uvnitr me
zmena vseho okolo
ve me samotnou.



konecne endorfina
ted moje nejlepsi kamaradka

/nejsou to zadny tablety/


ten, co nas opusti
se jednoho dne vrati
v jakymkoliv okamziku
slovu
pohledu.



uz nerozeznavam jiskry v ocich
nejak sem zapomnela jak se to dela
vycerpavaj me uvahy
co je dobry a co spatny
vycerpava me i spani
a uz se nekoukam zpatky
ani vedle sebe

skoro mam zavreny oci
musim jen videt na cestu
ktera ted nema zadnej smysl
.

co z toho
ze dokazu milovat
kdyz neni nikdo
kdo by tu lasku umel prijmout.


zavru se do pixly na svacinu
pihaty prvnacky
.




hodne veci mi ublizuje
jenze me vubec nic neboli.


velky holky neplacou?
vsichni placou.



pohlad me po zadech
at uz ta slza spadne na zem
a ja se zas rozebehnu.



chybi mi tvuj tep
se kterym se ten muj
nikdy neztotoznil


*


911


nesnesu nici dotek
protoze mi chybi ten tvuj.



prochazim metrem
ulici
chodbama


nikde se nezastavim
nerozumim jazyku
kterym ke mne mluvite.


a svoji lasku sviram v dlani
uz ji jen odhodit.





/žýříážýřáž
žřýřáíčř
ýářžýčáížýčíý/