Neví ...

Zima, mráz,
sněhové vločky padají za krk.
Rozmazané oči, tváře červené,
přesto horkem zalité tělo.

Srdce buší jako na poplach,
pohled těká sem a tam.
Ještě neví, není si jistá.
Už je zase zpátky - strach.

Krok dopředu,
hned se zas vrací.
Každá otázka bodá jako šíp.
S každou další zas jistotu ztrácí.

Léto, horko,
sluneční paprsky pálí za krkem.
Rozmazané oči, tváře červené,
přesto tuhne v žilách krev.