Mrtvý havran

Černý havran –
mrtev v bílém sněhu leží
Odbíjejí půlku noci
zvony městských věží

V tom náhle procitl
havran s černou kápí
Chladné vločky živé vody
jeho křídla zkrápí

A ty ses vzbudila –
máš v očích strach
když křídly ti stírám
rosu na řasách

Neboj se lásko
mých křídel černých
hebčí jsou
než listi orchydeí


Pořád jsem to já –
jen v těle havrana…
Mohu tu s tebou být
prosím až do rána?...