Lidé jako vlaky

Papírová letadla na horách sněhu všude kolem
Barevná letadla létající vzduchem
Padající sníh jako jejich palebná salva
/jen jedna věc kterou se můžou bránit/

Šedá s bílou zabíjí
Bezbranné chodce na zmrzlých cestách
Stejně jako vykolejují vlaky se zpožděním
Potápí lodě
Brání volně myslet

Ukaž mi bílou stránku knihy
A já ti na ni napíšu vřelé věnování jen tak
Protože tu jsi (i když nepotřebuju)
Černým inkoustem zkazím vražedné úmysly bílé
Vykouzlím ti úsměv na tváři
A budu se v něm ohřívat tak dlouho dokud mi to dovolíš

Ráno nás znovu sráží na studenou zem
Která čeká na první nádech jara
Stejně jako nespokojení lidé
Co neví proč nechtít

Kdo nic nechce
Nic nemá
Kdo nic nemá
Nic nepotřebuje
A tak dál

Jen lidé chtějí
Potřebují
Míní
Mění
A posouvají se dál
I na jiné koleje