Mamince

Ustaraná,cítím jak stárne,
všechny snahy mé jsou však marné.
Nedokážu abych vrásky jí z tváře smyla
co jsem za těch pár let způsobila.

Děkuju, že přes mou tvrdohlavou hlavu,
jsi to byla ty-Měla jsi snahu!
A ze mě není to co by bylo KDYBY,
vždyť ty víš..myslím mé životní chyby.

Byla jsi tu když z tváře slzy mi tekly,
to když do špatna „přátelé“ mě vlekly.
Když semnou sníh zametal jak koště
smítkem prachu,
když já byla na pokraji životního krachu.