Je to divné

milovali jsme se,
na postely s nebesy
milovali jsme se
vášnivě a nežně
řekla bych,
že to bylo to nejhezčí
co jsem kdy zažila...
teď však divný pocit
někde vzadu v hlavě kdesi
mám,
a nic s tím asi nenadělám
cítím se využitá
tím okamžikem
cítím že ta chvíle ticha,
která nastala
prostě a zákonitě
musela přijít
jak s tím dál jít mám?
jak se smířit s tím,
že mě chceš
a přitom spolu nemůžeme být?
...
je divné
jak člověk může najednou
milovat i nenávidět, viď?
je divné že s člověkem
kterého miluješ, nemůžeš být
i přesto že chceš
...