Lehounce...

Lehce,
pohladím tvé papírové srdce..
A víš, můj drahý,
všechno skončí jen co začne...

Jsem nebezpečně,
tvrdohlavá..
Ale baví mě,
poslouchat jak mě máš rád....

Oči znavený,
zavírám...
Zkouším své síly,
a napínám svaly...

Jenže,
trpím s každým nádechem...
A ty,
se směješ..

Prý to nic není,
že přijdou horší časy...
A kdy?
Rvu se za vlasy....

A přesto,
chci tě objímat....
Tak jako nikdy jindy,
a říkat, že ty jsi můj život....

Jenže,
když nemůžu najít sebe..
Jak mám dokazovat něco tobě?
Tak proč?

Odpusť mi, příteli...
že nemám sílu...
A i když doufám,
tajně si spřádám plány na útěk...