Lítost

Tvoje oči jsou jako šípy,
které do srdce mi pronikají.
Tak hluboké zanechají rány,
které dlouho mi zůstávají.

Tvůj úsměv dokáže libě zahřát,
vážný pohled jako led zastudí.
být s Tebou častěji chtěla bych si přát.
Ze snu mě však realita krutě probudí.

Vždycky když jsem bízko Tebe,
celé tělo chvěje se mi touhou.
Chci pocítit tě vedle sebe,
Cítit tvoje rty chci na vteřinu pouhou.

Proč je tak těžké u tebe být,
nemoci svoji cestu s tebou jít.
Proč Bůh neposlal mi tě dřív..

Tou cestou musím jít s jiným,
však přála bych si začít znovu,
nesouhlasit mohu slovem pouhým..
nechci přijmout svoji prohru.

Chtěla bych o Tebe umět bojovat,
však toho co mám se nedokážu vzdát,
snad nebudu jednou litovat,
že za jiného musím se vdát..

Přání snad jen jedno mám..
Pro svůj pohled smutný najít rám,
tím uzavřít navždy vzpomínky,co na Tebe mám..