Řádky

Každý den probouzí se pod nebem lidé dobří i zlí.
Neustále k nim budu mluvit.
Každý den se probouzí lidé bez naděje i ti co sní.
Neustále budu se za ně modlit.

Každý den rodí se silní i slabý.
Každý den umírá bohatý i chudý.
Co dnes pro ně můžu udělat?
Co dnešním dnem mohu světu dát?

Přece to co umím nejlíp.
Čeho nemusím se bát.
Co ze všeho baví mě nejvíc.
Já budu pro ně navždy psát!

snad dají mé řádky naději zoufalcům.
Snad bude je někdo číst.
Snad přinesou blaho chudákům.
Snad mohou jim něco říct.

Ať ve tmě světlo přináší a v dešti skýtá suchý kout.
Ať nemocný má chuť zas žít, ať přinesou jim v duších klid.
Ať dají smysl mě i jim. Ať jejich bolest zahojím.

S tím přáním dnes padl slib.
Slib o papíře a peru, slib o víře a světu.
O tom jak lidem štěstí mohu dát.
O tom jak talentem nemrhat.
O tom co může každý z nás.
O tom... o čem se prostě nedá lhát.