DECH LEVATHANA

Nad lidstvem se táhnou mračna,
jejich hrdla věčně lačná...
Z vrchu dolů vedou schody,
tak rozestupte kalné vody!
Než natáhnete prst a rozevřete dlaň,
prosím vězte, že nejste lev, nýbrž plachá laň.

:Hadí oči kloužou po tvém těle,
svoji obět přišli spasit zas.
Stíny se točí kol tvých údů směle,
dostanou co chtějí, dřímou v každém z nás!:

Tajemné vize, síla nutkání,
již nesmýšlíme rize, co nás uhání?
Sluneční paprsky zhltne hloubka moře
a zrádná obluda štkne bujarého oře.
V jejich světě každá duše vítaná,
již ovanul je dech, Leviathana.

:Hadí oči kloužou po tvém těle,
svoji obět přišli spasit zas.
Stíny se točí kol tvých údů směle,
dostanou co chtějí, dřímou v každém z nás!: