Změnění rozednění

Po vánici času
zase jsme se setkali
zapomněls že život
je jeviště kde musíš stát
a ikdyž ti srdce krvácí
musíš se umět smát
a plakat jen v duši potají

Protože ty svojí roli nezvládáš
cítím z tvého těla
jak mě vedle sebe
postrádáš

(možná i já bych trochu chtěla)

Jakoby se změnilo
všechno a vlastně nic
jsme to my ale jiní
Zůstává svět stejným?
Jsme tím co se mění?

Až přijde rozednění
do mých oken
do mé mysli
ať paprsky jsou ty
jež jasno vnesly