Rozsudek

Nad medovou strání
pod ledovým krunýřem
zápasili lidé
s dřevěným pranýřem.

Pro koho jej staví
v tom třeskutém mrazu
komu bude přáno
nalomení vazu.

Provinil se zločinec
ukradl bochník chleba
brzy bude mrtev
bylo mu to třeba.

Nad prázdnou loukou
dozní skřehot vraní
ve sněhu tu klečí
dost podivná paní.

Boty třímá v ruce
mráz ji s láskou bodne
pánové se radují
zas ubylo škodné.

Pro zločince slzy
z tmavých očí tekou
jeho popel horký
odplaven je řekou.

Můžeš si sám vybrat
tak jakou smrt chceš
duše už je připravena
vzápětí Tam jdeš.