Jsou dny
Jsou dny
Jsou dny, kdy nikoho nepotkáš.
Dny, kdy se touláš ulicema a všechno je tak prázdný. Kdy jezdíš metrem a nikdo se nepodívá, ani tam není nikdo takovej, kdo bys chtěl aby se díval.
A s trochou patosu: k čemu jsou takový dny?
Pak vyjdeš ven po špinavejch schodech a ucítíš vůni rozkvetlýho stromu, která se do tebe vpíjí.
Prostupuje tebou,
vůně nabízející se jen jednou za rok,
jen v jednom okamžiku.
Chodník je podepsán mrtvými kapkami deště.
Umím si představit, ze jednou řeknu:
Bože, já chci ještě!
Dny, kdy se touláš ulicema a všechno je tak prázdný. Kdy jezdíš metrem a nikdo se nepodívá, ani tam není nikdo takovej, kdo bys chtěl aby se díval.
A s trochou patosu: k čemu jsou takový dny?
Pak vyjdeš ven po špinavejch schodech a ucítíš vůni rozkvetlýho stromu, která se do tebe vpíjí.
Prostupuje tebou,
vůně nabízející se jen jednou za rok,
jen v jednom okamžiku.
Chodník je podepsán mrtvými kapkami deště.
Umím si představit, ze jednou řeknu:
Bože, já chci ještě!
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
nemám moc často příležitost jet metrem, přesto můžu říct, že tyhle pocity znám
09.02.2010 22:32:00 | Vlčák z hor
Divím se, že tu nikdo nepíše. Takové dny jsem občas zažila a do smrti nezapomenu na jedno jaro, kdy všechny vůně se smísily tak opojně...ovšem to mi bylo 16...
01.02.2010 23:05:00 | Liv